Rubikova kostka je legendární hlavolam. Věděli jste, že je dosud nejprodávanějším výrobkem na světě? Tipnete si, kolikati možnými způsoby může být přeskupena a kolik otočení stačí, abyste kostku složili z jakékoliv výchozí pozice?
Rubikovu kostku vynalezl maďarský sochař a architekt Ernő Rubik 19.05.1974. Jeho původním záměrem bylo vytvořit pomocný model pro vysvětlení trojrozměrné geometrie. Sám svůj vynález označoval jako „magickou kostku“ a pěkně si s ní zavařil. Na řešení přišel po měsíci zkoušení.
Rubikova kostka, ač neměla být původně hračkou, se stane celosvětovým hitem po norimberskému veletrhu v roce 1979. Začne se vyrábět v milionovým sériích a stane se vůbec nejprodávějším výrobkem na světě. Pro zajímavost: druhé místo drží mobilní telefon iPhone od společnosti Apple (→ Amazing facts of life to blow your mind).
Klasická verze Rubikovy kostky je krychle 3×3×3. Může být sestavena astronomickými 43 252 003 274 489 856 000 možnými způsoby, tj. zhruba 43 triliony – jak se čtou velká čísla. Kostku jistě znáte a víte, že se s ní dá různě otáček. Důležité je uvědomit si, že středy jsou jako jediné nepohyblivé, mají stále stejnou polohu. Proto barva středu určuje výslednou barvu celé stěny.
Rubikova kostka a matematika či algoritmy v ní ukryté byla dlouho bodem zájmu vědců. Až v roce 2010 tým vědců ve složení Tomas Rokicki, Herbert Kociemba, Morley Davidson a John Dethridge dokázal, že na to, abyste složili Rubikovu kostku z jakékoliv výchozí pozice stačí nejvýše 20 otočení (či přeskupení).
Rubikova kostka je i předmětem soutěžení o co její nejrychlejší složení, pro které se vžil mezinárodní název speedcubing (z angl. speed = rychlost, cube = kostka). Držitelem světové rekordu v nejrychlejším složení Rubikovy kostky 3×3×3 je Lucas Etter s neuvěřitelným časem 4,9 vteřiny!
Pro speedcubing bylo vytvořeno několik skládacích metod. Zdá se, že věda postupně pronikne do všech oblíbených disciplín.
Mohlo by vás také zajímat:
→ Kámen, nůžky, papír – nejlepší strategie podle čínské studie;
→ Házení mincí;
→ Jak hrát šachy o peníze;
→ Když se Google pustí do šachů – samoučící algoritmus se stane mistrem za 4 hodiny;
→ Legenda o vzniku šachu;
→ Pouliční Skořápky;
→ Netypické sázky: broučí zápasy v Asii;
→ Základy statistiky srozumitelně.