Ruletní systém Martingale
Systém Martingale je jedním z nejznámějších, nejjednodušších a, nutno dodat, také nejzrádnějších herních systémů, a to nejen v ruletě.
Historie sázky
Systém byl pojmenován po Johnu Henry Martindalovi, jehož jméno bylo později zkomoleno na Martingale. J. H. Martindale byl majitelem kasina v Londýně. Byl natolik přesvědčen, že podnik (House) musí vždy zvítězit, že nabádal hráče ke zdvojnásobování sázek tak dlouho, až jednou jeho kasino začalo mít problémy.
O sto let později, v roce 1891, použil s úspěchem tento systém legendární Charles Wells, který během 3 dnů 12krát rozbil bank v Monte Carlu. Jeho úspěch později zavdal vzniku písně „Muž, který rozbil bank v Monte Carlu“. Charles Wells začal hru se 4 000 franky a z kasina si odnesl 1 000 000 franků! Život prožil v bohatství, na jeho sklonku se mu však staly osudným spekulace na burze a o své jmění přišel.
Podstata systému Martingale
Princip systému Martingale spočívá ve zdvojnásobování sázek po každém prohraném kole (Spinu). Hráči si obvykle vyberou sázku na červenou nebo černou barvu. Možné je samozřejmě sázet také na zbylé rovné sázky, tj. malá nebo velká čísla a sudá nebo lichá čísla. Rovné sázky mají výplatní poměr 1:1.
Začíná
se vsazením jedné jednotky. Pokud prohrajete, opakujete sázku, ale vsadíte
dvojnásobek, tj. 2 × 1 = 2 jednotky. Pokud
i nyní prohrajete, vsadíte dvojnásobek předchozí sázky tj. 2 × 2 = 4 jednotky atd. V dalších prohraných spinech by jste vsadili postupně
jednotek 8, 16, 32, 64, 128... Pokud v kterémkoliv kole sázku vyhrajete,
vyděláte vždy 1 jednotku a začnete znova.
| Kolo | Sázka v jednotkách | Prohra | Zisk v případě výhry | ||
|---|---|---|---|---|---|
| Příští sázka | Ztráta v kole | Kumulovaná ztráta (zatím prosázeno) | |||
| 1. | 1 | ×2 | 1 | 1 | 2 × 1 - 1 = 1 |
| 2. | 2 | ×2 | 2 | 3 | 2 × 2 - 3 = 1 |
| 3. | 4 | ×2 | 4 | 7 | 2 × 4 - 7 = 1 |
| 4. | 8 | ×2 | 8 | 15 | 2 × 8 - 15 = 1 |
| 5. | 16 | ×2 | 16 | 31 | 2 × 16 - 31 = 1 |
| 6. | 32 | ×2 | 32 | 63 | 2 × 32 - 63 = 1 |
| 7. | 64 | ×2 | 64 | 127 | 2 × 64 - 127 = 1 |
| 8. | 128 | ×2 | 128 | 255 | 2 × 128 - 255 = 1 |
| atd. | Výhrou v kterémkoliv kole získáte vždy 1 jednotku zisku, série končí, začíná se opět vsázením 1 jednotky. | ||||
Zrádnost systému
Zrádnost systému Martingale spočívá v několika faktorech. Za prvé zdvojnásobování sázek roste geometrickou řadou a je nutný poměrně velký kapitál. Doporučuje se proto začínat s nižší počáteční sázkou. I přesto se však postupné zdvojnásobování sázek může vyšplhat do závratných výšin v případě nepříznivé série (několika proher za sebou).
Někteří hráči sází v přesvědčení, že padla-li například 3× po sobě červená barva, tak již „musí“ padnou barva černá. Odpověď zní: „Nemusí!“. Začátek každého kola představuje novou (samostatnou) událost a vždy máte stejnou pravděpodobnost, že padne červená či černá, tj. 18 způsobů z 37 možností (36 čísel + nula) ve francouzské ruletě, v americké dokonce z 38 možností (36 čísel + nula + dvojitá nula). Ruleta nemá paměť.
Jiným případem by byla teoretická otázka
(v ruletě nelze takhle vsadit), že v prvním a následně
i v druhém spinu padne červená barva, pravděpodobnost by pak
byla 18/37 × 18/37 = 0,2367 (23,67 %).
Na tomto principu je založen systém anti-martingale.
Za druhé, navázat na úspěch Charlese Wellse by dnes bylo možné jen stěží. A to z toho důvodu, že většina kasin má nastaveny stropy pro maximální sázku. Například pokud by byla minimální rovná sázka 100 Kč a maximální 5 000 Kč, můžete sázku zdvojnásobit pouze 5×: 200, 400, 800, 1 600, 3 200 Kč, přičemž v praxi nejsou výjimkou série po sedmi a osmi.
Pomineme-li teoretické úvahy, tak při neomezeném kapitálu hráče a neexistenci limitů pro výši sázky, by bylo skutečně „pravděpodobné“, že hráčova sázka, na kterou opakovaně při prohře sází dvojnásobek, nakonec vyhraje...