Dluhopisy

Dluhopisy jsou jedním ze základních finančních nástrojů, které využívají vlády, korporace i investoři. V tomto článku se podíváme na to, co jsou dluhopisy, jaké jsou druhy dluhopisů, na jejich výnos, proces emise i obchodování s dluhopisy, inverzní vztah mezi cenami dluhopisů a úrokovými sazbami, na rizika a vztah dluhopisů k inflaci.

Co jsou dluhopisy

Dluhopisy, zvané též obligace (anglicky bonds), jsou cenné papíry s pevným výnosem, které představují půjčku, kterou věřitel (investor) poskytuje dlužníkovi, typicky vládě nebo korporaci. Když věřitel (investor) koupí dluhopis, v podstatě půjčuje peníze emitentovi dluhopisů výměnou za pravidelné úrokové platby, známé jako kuponové platby či jednoduše kupony, a vrácení nominální hodnoty dluhopisu při jeho splatnosti.

Druhy dluhopisů

Dluhopisů existuje celá řada podle účelu, na který jsou vydány, doby splatnosti, způsobu platby výnosu, rizikovosti apod.:

• Bankovní dluhopisy: Emitované bankami k získání kapitálu na poskytování úvěrů a jiné účely.
• Dluhopisy s nulovými kupóny: Dluhopisy emitované s diskontem vzhledem k jejich nominální hodnotě a nevyplácející pravidelné úrokové platby. Investor tedy kupuje dluhopis se slevou oproti jeho nomimální hodnotě, kterou dostane v plné výši na konci splatnosti dluhopisu.
• Dluhopisy s výnosem vázaným na inflaci: Tyto dluhopisy, často označované jako TIPS (Treasury Inflation-Protected Securities), poskytují ochranu proti inflaci tím, že jsou navázány na změnu indexu spotřebitelských cen (CPI – Consumer Price Index).
• Konvertibilní dluhopisy: Dluhopisy, které dávají držitelům dluhopisů možnost konvertovat své dluhopisy na předem stanovený počet běžných akcií emitenta v určených časech během životnosti dluhopisu.
• Korporátní (podnikové) dluhopisy: Emitované korporacemi pro získání kapitálu na různé účely, jako je rozšíření výroby, kapitálové výdaje, refinancování předchozích dluhů apod. Korporátní dluhopisy nesou vyšší výnosy, ale také vyšší riziko oproti vládním dluhopisům.
• Municipální dluhopisy: Emitované městy, obcemi a jejich agenturami na financování veřejných projektů, jako jsou infrastrukturní projekty, školy nebo nemocnice.
• Odvolatelné dluhopisy: Dluhopisy, které umožňují emitentovi vykoupit dluhopisy před splatností, obvykle za předem stanovenou výkupní cenu.
• Perpetuitní dluhopisy: Dluhopisy bez data splatnosti, které platí pravidelné úrokové platby (kupony) do nekonečna. Investoři čelí riziku, že nedostanou zpět nominální hodnotu dluhopisu, pokud emitent rozhodne o jeho vykoupení.
• Státní dluhopisy: Emitované zahraničními vládami v jiných měnách než je měna investora. Nesou dodatečná rizika spojená s kurzovými změnami a politickou stabilitou emitující země.
• Zajištěné dluhopisy: Dluhopisy zajištěné konkrétními aktivy emitenta, poskytující dodatečnou ochranu držitelům dluhopisů v případě úpadku emitenta dluhopisu.

Obrázek 1: Vzhledem k rostoucímu zadlužení a úrokovým mírám trh dluhopisů zřejmě čekají bouřlivé časy (zdroj: Craiyon)

Typické americké dluhopisy

Ve Spojených státech amerických jsou vládou emitovány různé druhy dluhopisů k financování státních výdajů a správy dluhu. Dluhopisy se liší dobou splatnosti:

Treasury bills (T-Bills)

T-Bills jsou pokladniční poukázky, tj. krátkodobé dluhopisové cenné papíry vydávané Ministerstvem financí Spojených států s dobou splatnosti od několika dní do jednoho roku. Jsou prodávány s diskontem od jejich nominální hodnoty a nevyplácejí pravidelné úrokové platby.

Treasury notes

Treasury notes jsou střednědobé dluhopisové cenné papíry s dobou splatnosti od dvou do deseti let. Investorům je pololetně vyplácen pevný kupon stanovený při emisi dluhopisu. Treasury notes jsou oblíbené mezi investory, kteří hledají rovnováhu mezi příjmy a rizikem, protože nabízejí vyšší výnosy než T-bills, ale nižší riziko než dlouhodobější cenné papíry.

Treasury bonds

Státní dluhopisy treasury bonds jsou dlouhodobé dluhopisové cenné papíry s dobou splatnosti od dvaceti do třiceti let. Stejně jako treasury notes, vyplácejí pevné pololetní kuponové platby. Treasury bonds jsou vhodné pro investory s dlouhodobým investičním horizontem, kteří hledají stabilní příjmové toky a jsou ochotni přijmout vyšší riziko změny úrokových sazeb (a inflace).

Kvalita dluhopisů

Dluhopisy jsou často kategorizovány podle jejich úvěrové kvality, která odráží schopnost emitenta splatit nominální hodnotu dluhopisu a vyplácet kuponové (úrokové) platby. Kategorizace pomáhá investorům posoudit riziko spojené s různými dluhopisy:

• Vysoce kvalitní dluhopisy: Dluhopisy s vysokou úvěrovou kvalitou, také označované jako investiční, jsou dluhopisy emitované finančně stabilními vládami nebo korporacemi s vysokými úvěrovými ratingy. Jsou považovány za relativně nízkorizikové a obvykle nabízejí nižší výnosy ve srovnání s dluhopisy nižší kvality. Ratingové agentury jako Moody's, Standard & Poor's a Fitch Ratings přiřazují dluhopisům s vysokou kvalitou ratingy AAA, AA a A.
• Dluhopisy střední kvality: Dluhopisy, které se nacházejí mezi dluhopisy s vysokou kvalitou a dluhopisy nižší kvality z hlediska úvěrové spolehlivosti, jsou klasifikovány jako dluhopisy střední kvality. Tyto dluhopisy mohou nabízet vyšší výnosy než investiční dluhopisy, ale nesou také vyšší riziko.
• Dluhopisy nižší kvality: Také nazývané jako vysokovýnosové nebo spekulativní dluhopisy (anglicky junk bonds) jsou dluhopisy nižší kvality emitované společnostmi s nižšími úvěrovými ratingy nebo vyšším rizikem úpadku. Spekulativní dluhopisy nabízejí vyšší výnos než předchozí kvalitnější dluhopisy ovšem za cenu vyššího rizika nesplacení dluhopisu. Ratingové agentury přiřazují těmto dluhopisům ratingy BB, B a CCC.

Investoři by měli pečlivě posoudit úvěrovou spolehlivost a finanční zdraví emitentů dluhopisů před investicí do dluhopisů. Dluhopisy s vyšší kvalitou obvykle nabízejí větší bezpečnost, ale nižší potenciální výnosy, zatímco dluhopisy nižší kvality nabízejí vyšší potenciální výnosy, ale jsou spojeny s vyšším rizikem toho, že emitent dluhopisu nedostojí svým závazkům. Vztah mezi rizikem, výnosem a likviditou zachycuje tzv. investiční trojúhelník.

Emise dluhopisů

Nové dluhopisy se obvykle vydávají prostřednictvím primárních trhů, kde emitenti přímo prodávají dluhopisy investorům. Primární proces emise zahrnuje stanovení podmínek dluhopisu, jako je datum splatnosti, kuponové platby a nominální hodnota, a následně je nabízí k prodeji prostřednictvím aukcí.

Sekundární obchodování s dluhopisy

Již vydané dluhopisy mohou být obchodovány na sekundárních trzích, jako jsou burzy nebo na přepážkách finančních institucí. Ceny dluhopisů na sekundárním trhu kolísají v reakci na změny úrokových sazeb, důvěryhodnost emitenta a poptávky na trhu.

Výnosy z dluhopisů

Výnos z dluhopisů sestává ze dvou složek:

1. Úrokový výnos (kupon): Pevné nebo plovoucí úrokové platby, které emitent platí držiteli dluhopisu.
2. Kapitálový zisk nebo ztráta: Rozdíl mezi nákupní cenou dluhopisu a jeho nominální hodnotou při splatnosti – s jednou vydanými dluhopisy se obchoduje na sekundárních trzích a jejich cena kolísá především v závislosti na výši aktuálných úrokových sazeb.

Inverzní vztah mezi cenami dluhopisů a úrokovými sazbami

Mezi cenami dluhopisů a úrokovými sazbami existuje inverzní vztah. Když rostou úrokové sazby, klesají ceny dluhopisů, a naopak. Tento jev nastává v důsledku pevných úrokových plateb dluhopisů.

Příklad – vysvětlení

Pro ilustraci uvažujme hypotetický scénář:

Představte si, že jste zakoupili dluhopis v hodnotě 1000 USD s úrokovou sazbou 1 %, když byly úrokové sazby téměř nulové (0–1 %). V tomto případě by roční kupon z dluhopisu činil 10 USD (1 % z 1000 USD).

Pokud by úrokové sazby vzrostly na 5 % nebo více, jak tomu bylo nedávno (rok 2023), atraktivita nových dluhopisů nabízejících vyšší výnosy by vzrostla. Investoři by tak požadovali nižší cenu (jako kompenzaci), aby koupili již vydaný dluhopis s kuponem 1 %.

Investoři totiž mohou koupit nový dluhopis s kuponem 5 % za 1000 USD a každoročně na kuponech obdržet 50 USD namísto 10 USD.

Aby dluhopisy s nižším kuponem mohly konkurovat dluhopisům s aktuálně vyššími výnosy, musí se tržní hodnota dluhopisů s nižším kuponem snížit, aby poskytla investorům podobný výnos. Jelikož ceny dluhopisů (obligací) a výnosy se pohybují v opačném směru, cena dluhopisu klesne na úroveň, kde efektivní výnos odpovídá aktuální tržní sazbě 5 %.

Tento pokles ceny dluhopisu je nezbytný k tomu, aby výnos byl v souladu s aktuálními vyššími úrokovými sazbami. V důsledku toho, pokud potřebovali takový dluhopis prodat na sekundárním trhu, pravděpodobně byste obdrželi méně než původní investici 1000 USD. Můžete však dluhopis držet až do splatnosti a obdržet jeho plnou výši.

Shrnutí: Inverzní vztah mezi cenami dluhopisů a úrokovými sazbami znamená, že když úrokové sazby rostou, ceny obligací klesají, a naopak. Tento vztah je pro investory důležitý při rozhodování o investicích do dluhopisů s pevným výnosem.

Bezpečnost a rizika

Dluhopisy (obligace) jsou obecně považovány za bezpečnější investice ve srovnání s akciemi, ale stále nesou rizika, o kterých by měli investoři vědět:

• Kreditní riziko: Riziko selhání emitenta, které může vést k  nesplacení kuponových (úrokových) plateb, ale i celé jistiny.
• Riziko úrokové sazby: Riziko, že změny úrokových sazeb ovlivní tržní hodnotu dluhopisu. Dluhopisy s delšími splatnostmi mají tendenci být citlivější na změny úrokových sazeb.
• Riziko inflace: Riziko, že inflace bude užírat kupní sílu budoucích peněžních toků z dluhopisů, zejména u běžných dluhopisů s pevným kuponem.
• Riziko likvidity: Riziko, že dluhopis nemusí být snadno obchodovatelný na sekundárním trhu, což může vést k obtížím při jeho prodeji, resp. dosažení férové ceny.

Úroveň rizika spojeného s dluhopisy závisí na kreditní spolehlivosti emitenta a stávajících ekonomických podmínkách. Obecně jsou dluhopisy emitované stabilními vládami nebo vysoce hodnocenými společnostmi (obligace s investičním stupněm) považovány za bezpečné investice, zatímco dluhopisy od riskantnějších emitentů mohou nabízet vyšší výnosy, ale s vyšším rizikem selhání.

Inflace a dluhopisy

Inflace má významný vliv, zejména na dluhopisové cenné papíry s pevným výnosem (těch je většina). Rostoucí inflace snižuje kupní sílu budoucích plateb a tím reálný výnos pro investory. Nicméně existují také dluhopisy, jejichž cena je navázána na index spotřebitelských cen, čímž zachovávají kupní sílu držitele dluhopisu.

Závěr

Dluhopisy patří ke klíčovým finančním nástrojům v globální ekonomice, poskytují vládám, společnostem a investorům prostředky k získání kapitálu, správě dluhu a generování příjmů. V tomto článku jsme prozkoumali základní aspekty dluhopisů, včetně jejich typů, výnosů, procesu emise, obchodování, vztahu k úrokové míře a inflaci.

Začali jsme definicí dluhopisů jako dluhopisových cenných papírů, které představují půjčku od věřitele se slibem pravidelných kuponových (úrokových) plateb a splacení nominální hodnoty na konci splatnosti. Uvedli jsme druhy dluhopisů, jako jsou vládní, firemní (korporátní) či dluhopisy chráněné proti inflaci, přičemž každé slouží jiným účelům a nesou odlišná rizika a výnos.

Výnosy z dluhopisů zahrnující kuponové platby a potenciální kapitálový zisk nebo ztrátu. Zaměřili jsme se na primární emisi i sekundární obchodování s dluhopisy na finančních trzích. Zdůraznili jsme důležitost porozumění bezpečnostním a rizikovým hlediskům, roli úvěrové spolehlivosti emitenta a stávajících ekonomických podmínek, které mají vliv na tržní cenu dluhopisů a jejich výnos.

Zaměřili jsme se také na inverzní vztah mezi cenami dluhopisů a úrokovými sazbami.

Závěrem, dluhopisy přinášejí investorům různorodou škálu investičních příležitostí, poskytující příjem, diverzifikaci a ochranu kapitálu.

Na druhou stranu musejí být investoři do dluhopisů velmi ostražití vzhledem k pravděpodobně neudržitelnému růstu dluhů u téměř všech vyspělých zemí včetně USA. Riziko splacení těchto dluhů inflačními penězi (dostanete zaplaceno, ale nekoupíte si za to tolik, co na počátku investice) je velmi vysoké.

Mohlo by vás také zajímat

• Co jsou akcie;
• Je nákup akcií hazardem?
• Dividenda – jak můžete získat podíl na zisku;
• Komodity – komplexní průvodce světem komodit;
• Zlato – zajištění proti inflaci;
• Stříbro – co je, vlastnosti, jak se těží, příklady využití, investice;
• Měď jako barometr stavu ekonomiky;
• Kryptoměny – vše, co o nich potřebujete vědět;
• Bitcoin – ochrana před inflací, nebo spekulace?
• Investiční trojúhelník – vztah mezi výnosem, rizikem a likviditou;
• Sázka na zlato (16.07.2013).

Bonds: A Comprehensive Guide to Understanding Bonds.